Mediální reprezentace hraje zásadní roli při utváření společenských genderových norem a ovlivňuje vnímání a chování související s genderovou identitou. Média hrají kromě mnoha jiných vlivů zásadní roli při utváření a posilování genderových norem – společenských očekávání ohledně toho, co znamená být mužem nebo ženou. Reprezentace genderu prostřednictvím různých forem médií, od televize a filmů až po reklamy a sociální média, mají významný vliv na to, jak jednotlivci vnímají sami sebe a ostatní. Tento článek se zabývá tím, jak mediální reprezentace utváří genderové normy, a zdůrazňuje jak její vliv, tak probíhající snahy o zpochybnění těchto norem.
Vliv médií na genderové normy
Média slouží jako mocný nástroj při utváření kulturních narativů a společenských očekávání. Výzkumy ukazují, že mediální reprezentace často posilují dominantní ideologii, která zobrazuje muže jako nadřazené a ženy jako podřízené. Tento hegemonický obraz upevňuje tradiční genderové role, kdy jsou muži spojováni se silou a asertivitou, zatímco ženy jsou spojovány s pečovatelstvím a submisivitou. (1) (2)
Tuto skutečnost podtrhuje výzkum Institutu Geeny Davisové pro gender v médiích. Ve studii rodinných filmů institut zjistil, že mužské postavy převažují nad ženskými téměř v poměru 3:1 (3). Ženské postavy jsou navíc častěji sexualizovány, často jsou zobrazovány s nerealistickými typy těl a slouží jako doplňky mužských hrdinů. Tato zobrazení posilují představu, že hodnota ženy je spojena s jejím vzhledem a schopností podporovat mužské postavy, a upevňují tak omezující genderové normy (3).
Zdroj: http://www.genderandeducation.com/resources-2/media-coverage/
Stereotypy a jejich důsledky
Stereotypní zobrazení v médiích může mít hluboký vliv na individuální přesvědčení a společenské normy. Děti a dospívající, kteří si teprve utvářejí svou identitu, často hledají v médiích vodítka, jak se chovat a o co usilovat. Studie ukazují, že vystavení těmto reprezentacím koreluje s internalizací restriktivních genderových rolí, což vede ke škodlivým důsledkům, jako je zvýšený sexismus, obtěžování a násilí na ženách.3 Ženy se například často setkávají s hypersexualizovanými rolemi v reklamě a filmu, což může přispívat k problémům s tělesným obrazem a k problémům s duševním zdravím, včetně poruch příjmu potravy a úzkosti. (4)
Koncept symbolické anihilace zdůrazňuje, že nedostatečné zastoupení žen v médiích posiluje představu, že jsou méně důležité nebo méně schopné než muži. Toto nedostatečné zastoupení nejen zkresluje veřejné mínění, ale také omezuje vzory, které mají mladé dívky k dispozici, což ovlivňuje jejich aspirace a sebepojetí. (5)
Například dívky, které jsou vystaveny médiím zdůrazňujícím krásu a domáckost, si mohou tyto vlastnosti osvojit jako své hlavní atributy, což vede k nižšímu sebevědomí a nižším aspiracím v oborech, jako je věda, technologie, inženýrství a matematika (STEM). Naopak chlapci vystavení hypermaskulinním obrazům se mohou cítit pod tlakem, aby se přizpůsobili ideálům agrese, emocionálního stoicismu a dominance. Americká psychologická asociace (APA) upozornila, že tyto mediální obrazy přispívají k problémům, jako je toxická maskulinita, která může mít dalekosáhlé dopady na chování jednotlivců i společenské normy (6).
Úloha sociálních médií
Vzestup sociálních médií ještě více zkomplikoval situaci v oblasti zastoupení žen a mužů. Nabízí sice platformu pro rozmanité hlasy, ale zároveň upevňuje tradiční stereotypy. Obsah, který zdůrazňuje fyzický vzhled a sexualizaci, je stále rozšířený, ovlivňuje mladé publikum a posiluje škodlivé normy. Naopak sociální média mohou tyto stereotypy zpochybnit tím, že poskytnou alternativní vyprávění a představí širší spektrum genderových identit a projevů.
Hnutí jako #MeToo a #BodyPositivity získala na sociálních sítích značnou popularitu a podněcují konverzaci o genderu a reprezentaci. Tato hnutí nejen upozorňují na nedostatky tradičních médií, ale také posilují jednotlivce, aby požadovali přesnější a rozmanitější zobrazování genderu. Výzkum publikovaný v časopise Sexualities zdůrazňuje, jak tato hnutí změnila veřejný diskurz o sexu, moci a genderu a jak se sociální média stala katalyzátorem kulturních změn (7).
Přetrvávající výzvy
Ačkoli bylo dosaženo pokroku, dosažení skutečné rovnosti žen a mužů v zastoupení v médiích stále představuje značnou výzvu. V zábavním průmyslu stále dominují muži, což vede k nedostatku různých perspektiv ve vyprávění příběhů. Dokonce i když jsou ve filmu zobrazeny různé postavy, jsou často vystaveny „symbolizmu“, kdy je jejich přítomnost spíše symbolická než podstatná a postrádá hloubku a komplexnost.
Významným problémem zůstávají také genderové role v reklamě. Navzdory určitému pokroku se mnoho reklam stále opírá o zastaralé genderové stereotypy. Studie publikovaná v časopise Journal of Advertising Research zjistila, že muži jsou v reklamách častěji zobrazováni v autoritativních rolích, zatímco ženy jsou často zobrazovány v domácím prostředí nebo jako objekty touhy (8). Toto zobrazování stále posiluje škodlivé genderové normy a ukazuje, že je třeba ještě hodně pracovat.
Mediální reprezentace je významným faktorem při utváření genderových norem a společenských očekávání. Pochopením důsledků těchto reprezentací a prosazováním spravedlivějšího zobrazování může společnost směřovat k inkluzivnějšímu chápání genderu, které posiluje postavení všech jednotlivců. Stálou výzvou je podpora mediální gramotnosti a propagace obsahu, který odráží složitost a rozmanitost lidských zkušeností. Budoucnost zastoupení žen a mužů v médiích bude pravděpodobně ovlivněna pokračující propagací a pokračující demokratizací mediální produkce. S přibývajícím počtem hlasů, které se zapojují do diskuse, se zvyšuje potenciál médií odrážet inkluzivnější a spravedlivější chápání genderu. Dosažení tohoto cíle však bude vyžadovat trvalé úsilí tvůrců, spotřebitelů i obhájců.
Odkazy:
- (1) https://www.studysmarter.co.uk/explanations/social-studies/the-media/representation-of-gender-in-the-media/
- (2) https://www.mediasupport.org/the-crucial-role-of-media-in-achieving-gender-equality/
- (3) Geena Davis Institute on Gender in Media.
(2019).
„Viz Jane Report.“
Převzato z webu seejane.org - (4) Santoniccolo, Fabrizio a kol.
„Gender a mediální reprezentace: Přehled literatury o genderových stereotypech, objektifikaci a sexualizaci.“
International journal of environmental research and public health 20.10 (2023): 5770. - (5) Americká psychologická asociace.
(2017).
„Dopad používání médií a času stráveného u obrazovky na děti, dospívající a rodiny“.
Převzato z apa.org - (6) Millard, J. W., & Grant, P. R. (2006).
„The Beauty Bias: Does Unveiling Media Images of ‚Ideal‘ Body Shapes Influence Women’s Body Disissatisfaction and Intolerance for Overweight Individuals?“ (Předsudky ke kráse: Má odhalování mediálních obrazů ‚ideálních‘ tělesných tvarů vliv na nespokojenost žen s tělem a netoleranci k osobám s nadváhou?
Journal of Social and Clinical Psychology, 25(5), 634-650.
doi:10.1521/jscp.2006.25.5.634 - (7) Eisend, M. (2019).
„Genderové role v reklamě: M.: Měření a srovnání genderových stereotypů ve veřejnoprávní a soukromé televizi.“ (Measuring and Comparing Gender Stereotyping on Public and Private TV).
Journal of Advertising Research, 59(3), 285-295.
doi:10.2501/JAR-2019-018
Leave A Comment